sobota 31. prosince 2016

Po krátké odmlce 

....zase něco málo

 

Na Vánoce nás všechny přepadla nemoc, což mi naprosto pokazilo plány. 
Měla jsem v plánu nafotit náš štědrý den a něco málo napsat. Místo toho jsem ale ležela na gauči jako taková mrtvolka. 
Tak jsem si řekla, že aspoň přidám pár fotek. Aby my tu ten můj blog neležel ladem. 


 ztratili jsme zuby 

tak to chce pořádně zdokumentovat

a náš nový želví mazlíček. 
....



přeji krásné sobotní dopoledne 



pondělí 19. prosince 2016




Vánoční překvapení 


17.12. Brzy ráno mě K. vyzvedl doma a naše cesta mohla započat. 
Do poslední chvíle jsem nevěděla kam vlastně jedeme, protože ta cesta byla můj vánoční dárek a překvapení. Miluji překvapení a na Vánoce je to ještě krásnější. Celé dva týdny to K.tajil a to těšení bylo úžasné. Ráno jsem musela vstát o půl šesté, což pro mě není problém. Jelikož jsem ale celý týden vstávala takhle brzy, tak to sobotní vstávání bylo trošku těžší a hlavně pomalejší. Předpokládaný odjezd byl o půl sedmé. Ten jsme relativně dodrželi, i když mé ranní tempo bylo vskutku vražedné :D 

Nejdřív jsme projížděli slovenskými hranicemi. K. mi nechtěl říct ani kolika hranicema projedeme, abych si to prý nevypočítala. 

Bylo krásné mrazivé ráno, to musím uznat. 

A hranice číslo dvě. Maďarsko! To jsem absolutně nečekala, že mě vezme zrovna do Maďarska. 

Cestou jsme viděli úžasné zasněžené jezero. Tak jsme tam museli zastavit. A samozřejmě udělat fotky. Ale taky se tam dalo podél procházet, což bylo moc hezké. 



A konečně jsme dorazilo na místo. Budapešť


Hned z auta jsem musela všechno fotit. Byla jsem z toho úplně u vytržení. No nádhera. 

Večer jsme se byli projít nočním Budapeštěm. A přišli jsme ke krásným osvětleným lázním.

Byla to romantika.

Lázně zevnitř. Měly nádherné zdobené stropy. 

Celé byly nádherné a vznešené. 

A další dokonalá věc. Část řeky byla vypuštěna a bylo tam dělané kluziště. Bylo suprově velké a tolik modrých bruslí pohromadě jsem ještě neviděla (modré brusle tam totiž půjčovali) 


Heroes´ Square. Zajímavý památník na konci hlavní Andrássyho třídy. V noci naprosto dokonale osvícený. Má svoje kouzlo. 




Adrássyho hlavní třída. 

Výhled z našeho bytečku. Byl hned v centru Budapeště.

Vánoční trhy. 

Adventní kalendář. Bylo to tam 24 různých papírových stromečků. 


A tady máme adventní věnec. Byl úplně obří, takový jsem viděla podruhé v životě. Poprvé jsem takto velký viděla v loni na Slovensku. 

A tady malá vsuvka tramvaje. Mají tam krásné retro oranžové tramvaje. Měla jsem sto chutí tam vlézt a vyfotit se tam. 

Starbucks! kafe ach :) 

Další adventní věnec, tentokrát o něco menší. Svíčky na něm byly vypálené, tak by mě zajímalo jak vypadá když je zapálený. 

Dřevěný vánoční strom. Bylo na něm 24 tabulek, kde bylo něco napsané. Jelikož ale neumím maďarsky tak jsem si to nemohla přečíst. Škoda. 

Takhle krásně vypadal zevnitř. Byla tam malá místnůstka plná třpytivých baněk. Trošku kýčové, ale Vánoční. 

Vánoční stromeček uprostřed trhů. 

Tak, naše poslední procházka po Budapešti. Doufám že se sem zase někdy vrátíme. Doufám že brzo :)

A doma na nás čekal sníh :) Kéž by vydržel do 24. prosince. 

Krásný pondělní večer. 














středa 14. prosince 2016

První pečení perníčků

den jako stvořený pro pečení vánočního cukroví. Kéž by i na Vánoce byl aspoň takový poprašek. 


letos naši perníčci jsou albínci 




Pečení nám dalo pořádně zabrat. Když jsem si potom večer s naší E. povídala. Říkala jsem ji, že jsem s toho pečení unavená a ona na mě, já taky, co máš na to :D 

Přeji krásný večer provonění perníky 

pátek 9. prosince 2016

sonnentor


čajový ráj 

O víkendu jsme se vydali do Čejkovic na mikulášskou akci. Byli jsme tam i minulý rok a moc se nám tam líbilo, tak jsme to zkusili i letos.
Začátek byl v deset hodin dopoledne. Mi jsme tam přijeli někdy kolem půl jedenácté. Doufali jsme, že tam bude třeba méně lidí, ale to jsme se spletli. Byla tam doslova hlava na hlavě. Ani se nedivím že letos to rozložili do dvou dnů. Program byl velmi pestrý, byli tam divadla, vyrábění, malování na obličej a samozřejmě Mikuláš. 
Minulý rok se mi líbily víc dílničky, protože byly mnohem pestřejší. Ale i tak jsme si to tam moc užili. 



E. a její obrázek na který si pracně vystála řadu. 


                            malování na čajové krabičky


musela jsem se taky vánočně naladit a vyzdobit 


a tady je názorně vidět koho to baví :D 

A zlatý hřeb celého dopoledne byl Mikuláš. E. byla naštěstí hodná. No v mezích normy, ale dáreček taky dostala.  


pondělí 5. prosince 2016

               Chaloupky z perníku 


Perníčky jsou všude kam se podívám. Tak proč tento rok poprvé neudělat perníkovou chaloupku. 
Příští rok se jí pokusíme i upéct, ne jenom složit. Ale pro začátek bylo lepší koupit perníčky a chaloupku poskládat. 
Nejdřív jsme si museli vyrobit cukrovou směs na slepení chaloupky. Jelikož ta u chaloupky nebyla. Nejdříve jsem samozřejmě GOOGLILY a v jedné internetové diskusi psala paní, že její maminka to vždycky lepila normálním lepidlem, protože se chaloupka stejně nejedla a byla zaprášená. Tento nápad byl sice kreativní, nýbrž mi jsme ale potřebovali něco jedlého, tak lepidlo bylo zamítnuto. 
Nakonec cukrová hmota byla zhotovena a chaloupka zalepena. 
Při vytváření chaloupky, jsem si vzpomněla na film S tebou mě baví svět. Konkrétně na scénu kdy sedí v kadibudce Pepíno a Dášenka a rozmlouvají spolu. 

Dášenka : Byly jednou dvě budky.
     Pepíno : Ale nebyly to obyčejný budky.
Dášenka : Byly začarovaný.
Pepíno : Byly to kadibudky.
Dášenka : A nežila tam Baba Jaga, ani zavřený děti v chlívku.
Pepíno : Žili tam dva hodný lidi.
Dášenka : My dva. 


Hrníčky sloužily jako naše další ruce a přidržovali nám zdi chaloupek.

Byla to zábava, slepovat je :)




A tady je jeden z našich výtvorů. Není sice dokonalá, ale zato s láskou dělaná. 

Přeji krásný a pohodový den.